Den dětí je ...

- den pro děti tohoto světa - den pro svět našich dětí
- radostný, pestrý den, který slavíme, užíváme si a trávíme zábavou a hrou s našimi dětmi
- krásný den, kdy cítíme, jak mnoho naše děti náš život obohacují a dělají náš svět krásnějším a smysluplnějším
- den, kdy naše děti jedenkrát navíc sevřeme do náruče a společně pocítíme, jak nezměrná je naše láska
- den, kdy se můžeme zamyslet nad tím, jaké naše soužití s dětmi je a nad jejich budoucností na tomto světě.

Politická manifestace

Den dětí má za cíl upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí a připomenout lidem, že děti jsou sice malí, ale stejně plnohodnotní a všemi lidskými právy vybavení obyvatelé tohoto světa jako dospělí.
Den dětí chce připomenout politikům, že se o děti tohoto světa musejí starat!
Dívky a chlapci na celém světě si mají uvědomit svá práva a přijmout výzvu, aby se za svá práva a sny zasazovali.
V Mezinárodní den dětí připomíná UNICEF vládám jejich povinnost, aby dětem bez ohledu na jejich původ umožnily lidsky důstojný život. Od schválení Konvence o právech dětí Spojenými národy 20. listopadu 1989, kterou ratifikovaly všechny státy s výjimkou Somálska a USA, je právo dětí na zásobování základními potřebami zakotveno v mezinárodním právu.
Od prvního Mezinárodního dne dětí se situace dětí na celém světě zlepšila. Dětská úmrtnost se za posledních 30 let snížila na polovinu a ješte nikdy nechodilo do školy tolik dětí jako dnes. Avšak stále je třeba mnoho věcí změnit k lepšímu: témeř třetina z přibližně 2,1 miliardy dětí a mladistvých na celém světě vyrůstá v extrémní chudobě, stále ješte umírá asi 11 miliónů dětí než dosáhne 5. roku života. Většina z nich na nemoci, kterým lze předcházet, jako jsou spalničky nebo průjem. 246 milionů dívek a chlapců mezi 5 a 17 lety pracuje za nuzné mzdy, aby pomohli zajistit přežití své rodiny.

- právo na život a budoucnost v míru
- právo na život bez násilí v jakékoli podobě
- právo na zdraví
- právo na dostatek jídla a pití
- právo na vzdělání
- právo na život bez dětské práce a vykořisťování
- právo na rovnoprávnost dívek a chlapců
- právo na nedotknutelnost lidské důstojnosti
- právo na svět s čistou vodou, čistým vzduchem a zdravou     přírodou,

ale také
- právo na dostatek místa ke hrám a rozvoji
- právo na náklonnost a bezpečí
- a ješte mnohem víc.

Dějiny
Na Světové konferenci o blahu dětí v srpnu 1952, jíž se zúčastnili představitelé 54 států světa a kde byla schválena Ženevská deklarace na ochranu dětí, se většina zúčastněných přimlouvala za zavedení celosvětového Dne dětí. Již o rok později se slavil ve 40 zemích.
Návrh americké organizace International Union for Child Welfare přijaly Spojené národy během svého devátého plenárního shromáždení dne 21. září 1954.

Zakladatelé měli tři cíle:
1) Kromě zasazování se za práva dětí a
2) podpory přátelství mezi mladými lidmi celého světa
3) se měly jednou za rok vlády veřejně zavázat, že budou podporovat práci dětské organizace Spojených národů UNICEF.

Světový den dětí v Německu
Za studené války se Den dětí konal v různé dny - v NDR 1. června, v SRN 20. září. Měl také odlišné názvy - v NDR se mu říkalo "Mezinárodní den dětí", zatímco v SRN "Světový den dětí".
A měl také odlišný charakter:

V NDR byl Mezinárodní den dětí zaveden roku 1950 a od té doby se stal dosti významnou každoroční událostí v životě dětí, které dostávaly dárky, přijímaly gratulace od rodičů, jezdily
na školní výlety a podobně.

Na Západě naopak neměl Den dětí až tak velký význam. Ani děti, ani dospělá veřejnost o něm neměly velké povědomí, takže byl co do kulturního významu srovnatelný třeba se Dnem vody nebo Dnem stromu.

Možná proto občané bývalé NDR po roce 1989 oficiální Světový den dětí, ve Spolkové republice uvedený v kalendáři dne 20. září, neakceptovali a ponechali svým dětem onen pestrý den her a zábavy, který slavívali 1. června. Většina veřejných akcí ke Dni dětí se tudíž i nadále koná
1. června, ačkoli kupříkladu německá Organizace pomoci dětem (Deutsches Kinderhilfswerk) od roku 1989 organizuje akce pro veřejnost i 20. září.
Od té doby probíhají oslavy dne dětí, ačkoli v různé dny, po celé republice.
V některých městech, jako například v Berlíně, se konají akce jak v červnu, tak v září.

Den dětí v dalších zemích
50 let po svém oficiálním zavedení se dnes Světový den dětí slaví ve více než 145 zemích.
Spojené národy jej slaví 20. listopadu, kdy roku 1959 schválily Deklaraci práv dítěte a roku 1989 Konvenci o právech dítěte. Pro jednotlivé státy však tento termín závazný není.
V lednu se slaví například v Egyptě a Thajsku, v dubnu v Mexiku a Turecku, Japonsko vyhlásilo svátkem 5. květen. V Číne a v zemích Východní Evropy slaví děti 1. června a dlouhé červnové noci využívají také skandinávské země. V africké Guinei trvají oslavy dokonce po celý měsíc.
V USA se Den dětí slavil zpočátku také 1. června, ale postupně se na něj zapomnělo. Ačkoli se několik menších skupin snaží o jeho znovuzavedení, jsou dnes USA jedním z mála států, kde oficiální Den dětí neexistuje.

Český Mezinárodní den dětí dříve a dnes
Mezinárodní den dětí, 1. červen, byl den, na nějž jsme se těšili přinejmenším stejně jako na Vánoce. Sice jsme nedostávali dárky, jako například v tehdejší NDR, to ne. Ale zato to byl den relativní svobody. Škola nám sice neodpadla, ale nekonalo se vyučování, neměli jsme domácí úkoly, nebylo zkoušení. Z učitelů se stali "lidé", kteří nám místo matematiky četli z knížek nebo dokonce vyprávěli příběhy ze svého života. Malovalo se a vyrábělo, až byla konečně slavnost na školním hřišti připravená natolik, že mohla začít. Tam jsme si pak mohli hrát a soutěžit (skákali jsme v pytlích, běhali s vajíčkem na lžičce) a vyhrávat drobné ceny (například obrázky, pohledy a vitamíny od tehdejšího zdravotního ústavu). Odpoledne pak už bylo otevřené kino, které pro nás promítalo dětské filmy zadarmo.

V dnešní České republice se Mezinárodní den dětí (MDD) slaví i nadále 1. června. Tradičně i dnes organizují školy, dětská centra, různé organizace, veřejná zařízení, kulturní instituce a knihovny, ale také firmy a podniky, zábavné programy pro děti. Například v létě 2005 mohly děti do 16 let navštívit Pražský hrad včetně různých dalších programových nabídek (i divadelní představení) zdarma.

Rešerše/text: Alice Scholze, září 2005

Překlad z němčiny: Johana Gallup, 2005